Zpráva o činnosti analytické komise dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro 2. pololetí 2005

Obsah:

1.      Vyhodnocení sledovaných makroekonomických ukazatelů

1.1.   Příjmy

1.2.   Náklady - úhrady

2.      Odhad nárůstu příjmu veřejného zdravotního pojištění a nákladů na zdravotní péči v roce 2005

 

 

1.      Vyhodnocení sledovaných makroekonomických ukazatelů

 

1.1  Příjmy

 

Celkové příjmy do systému zdravotního pojištění jsou součtem příjmů z výběru pojistného od zaměstnavatelů, OSVČ a OBZP a příjmem ze státního rozpočtu za osoby, za něž je plátcem pojistného stát. Vývoj příjmů zdravotních pojišťoven od roku 1998 je zpracován v tabulkách č. 1 a 2 a v grafech č. 1 a 2.

Ve 2. pololetí 2004 dosáhly celkové příjmy zdravotních pojišťoven (po očištění vlivu předsunuté platby realizované v 1.pololetí 2004 a bez zahrnutí příjmu ČKA) 78 570 mil. Kč, z toho příjmy z vybraného pojistného činily 61 951 mil. Kč a pojistné za osoby, za něž je plátcem stát dosáhlo výše 16 619 mil. Kč. Příjmy od ČKA činily 66 mil. Kč, celkové příjmy tedy dosáhly částky 78 636 mil. Kč. V porovnání s 2. pololetím roku 2003 se celkové příjmy zdravotních pojišťoven (bez ČKA) zvýšily o 5 036 mil. Kč, tj. o 6,8 %, přičemž tempo růstu příjmu z vybraného pojistného (bez ČKA) bylo oproti tempu růstu příjmu ze státního rozpočtu výrazně vyšší (8,0 % vs. 2,8 %).

Celkové příjmy zdravotních pojišťoven (včetně ČKA) za rok 2004 dosáhly výše 154 870 mil. Kč, což představuje v porovnání s rokem 1998 nárůst o 51 899 mil. Kč, tj. o 50,4 %. V porovnání s rokem 2003 nárůst činí 11 118  mil. Kč, což prezentuje meziroční nárůst 7,73 %.

 

V tabulce č. 3 a v grafu č. 3 je dokumentován vývoj příjmů zdravotních pojišťoven na 1 pojištěnce v členění na „státní“ pojištěnce, na osobu, za niž není plátcem pojistného stát (dále jen „nestátní“ pojištěnec) a na osobu bez ohledu, do které kategorie plátce pojistného patří. Ve 2. pololetí 2004 dosáhla hodnota celkového průměrného příjmu na 1 pojištěnce výše 7 621 Kč, což představuje oproti stejnému období roku 2003 nárůst o 491 Kč, tj. o 6,8 %. Zatímco příjmy z vybraného pojistného na 1 „nestátního“ pojištěnce činily ve 2. pololetí 2004 13 778 Kč (nárůst oproti 2. pololetí 2003 o 1 155 Kč, tj. o 9,15 %), příjmy ze státního rozpočtu na jednoho „státního“ pojištěnce dosáhly hodnoty pouze 2 856 Kč (nárůst o 53 Kč, tj. o 1,9 % oproti 2. pol. 2003). Ještě větší disproporce ve vývoji zdrojů veřejného zdravotního pojištění za „státní“ a „nestátní“ pojištěnce vyplývá z porovnání údajů 2. pololetí 2004 s údaji za delší časové období. V porovnání s 2. pololetím roku 1998 se průměrná výše vybraného pojistného na 1 „nestátního“ pojištěnce zvýšila o 5 138 Kč, tj. o cca 59,5 %, zatímco průměrná výše příjmu ze státního rozpočtu na 1 „státního“ pojištěnce se zvýšila pouze o 504 Kč, tj. o 21,4 %.

 

Z grafů 4a a 4b je patrné, že za „státní“ pojištěnce, kteří představují 56,4 % všech pojištěnců, přichází do systému veřejného zdravotního pojištění jen 21,1 % zdrojů, přičemž se převážně jedná o pojištěnce, kteří jsou vzhledem k převažujícím věkovým skupinám v této kategorii pojištěnců výrazně náročnější na čerpání finančních prostředků. Údaje jsou za 2. pol. 2004.

 

Významný rozpor ve výši příjmů za „státní“ a „nestátní“ pojištěnce, resp. nedostatečná dynamika vývoje příjmů ze státního rozpočtu za osoby, za něž je plátcem stát, je jednou z hlavních příčin současné nerovnovážné bilance veřejného zdravotního pojištění.

 

 

 

1.2 Náklady - úhrady

 

Výši nákladů na zdravotní péči hrazenou ze základního fondu zdravotního pojištění jednotlivých zdravotních pojišťoven (dále jen ZFZP) od 1. pololetí 1998 do 2. pololetí 2004 v členění dle nákladů na péči poskytnutou ambulantními ZZ (včetně ambulantní stomatologie a péče poskytované praktickými lékaři), lůžkovými ZZ, dopravními ZZ, lázněmi a ozdravovnami a za předepsaná léčiva a ZP na poukaz za jednotlivá pololetí dokumentují tabulky č. 5 a graf č. 5.

Tabulka č. 5 ukazuje, že celkový objem nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění dosáhl ve 2. pololetí 2004 výše 78 050 mil. Kč, což v porovnání se stejným obdobím roku 2003 představuje nárůst o 6 507 mil. Kč, tj. o 9,1 %.

Graf č. 6 ukazuje vývoj nákladů v procentech ve srovnání se shodným pololetím předchozího roku v členění dle druhu poskytované zdravotní péče. Absolutní nárůst nákladů v jednotlivých segmentech vyjadřují grafy č. 9a) až 9m). K nejvýraznějším nárůstům nákladů ve 2. pol. 2004 oproti 2. pol. 2003 došlo v následujících segmentech: home-care 14,4 %, komlement 11,8 %, léky 12,2 %, ústavní péče 9,6 %, ZZS 94,3 %. Naopak k poklesu nákladů došlo v segmentu lázní a ozdravoven.

Graf č. 7 ukazuje procentní nárůst v jednotlivých segmentech, a to vůči předchozímu roku.

Změna rozložení nákladů na jednotlivé druhy zdravotní péče v letech 2000 až 2004 (resp. odhad 2005) je znázorněna na grafech 8a až 8f. Nejvýraznější změnou je významný nárůst podílu léků na celkových nákladech, a to hlavně na úkor ústavní péče. Tento trend nárůstu podílu léků a poklesu podílu u ústavní péče, tedy u objemově nejvýznamnějších položek, zůstane zachován i v roce 2005. Ke značnému nárůstu podílu došlo v roce 2004 také v segmentu komplementu, naopak výrazný pokles podílu zaznamenal segment praktických lékařů.

Vývoj nákladů na předepsané léky a ZP dokumentují grafy č. 10a) a 10b). Ve 2. pololetí 2004 ve srovnání s 2. pololetím 2003 došlo ke zvýšení nákladů na léky na recepty o 1 972 mil. Kč, tj. o 12,2 %, přičemž náklady na léky na recepty vystavené v lůžkových zařízeních se zvýšily o 534 mil. Kč (9,5 %) a na náklady na léky na recepty vystavené v ambulantních zařízeních o 1 437 mil. Kč (13,7 %). Náklady na ZP vykázaly meziroční nárůst o 104 mil. Kč (5,2 %).

 

 

 

2.      Odhad nárůstu příjmu veřejného zdravotního pojištění a nákladů na zdravotní péči v roce 2005

 

Analytická komise (zástupci ZP) odhaduje meziroční nárůst příjmů pojistného pro rok 2005 očištěného o vliv ČKA v roce 2004 ve výši 5,2 % oproti příjmům pojistného za rok 2004. Co se pak týče čistého nárůstu příjmů pojistného v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004, jedná se o nárůst ve výši 4,1%.

 

Tento Oodhad pro rok 2005 byl proveden na základě vychází

·           ze skutečně ého vybraného pojistného za období leden-únor 2005

·           z odhadu vybraného pojistného pro měsíce březen – prosinec 2005 (zde se vycházelo z lednového údaje MF ČR o nárůstu celkového objemu mezd a platů ve výši 6,3 %)

·           z konstantní platby ve stávající výši za státního pojištěnce

·           z odhadu vývoje počtu státních i nestátních pojištěnců.

 

Očekávané náklady ZFZP pro 1. a 2. pololetí 2005 byly doplněny do tabulky č. 5 i do grafu č. 5. Pro 1. pololetí 2005 byl do odhadu nákladů zdravotními pojišťovnami promítnut dopad vyhlášky MZ ČR č. 50/2005 Sb., odhad pro 2. pololetí 2005 byl pak proveden za předpokladu nulového nárůstu úhrad (a to na základě informace zveřejněné na internetových stránkách MZ ČR).

Tyto odhady ukazují, že pro 1. pololetí 2005 lze očekávat nárůst nákladů ve výši 6,97 %, pro 2. pololetí 2005 ve výši 4,92 %, meziročně pak 5,94 %. Lze tedy konstatovat, že očekávané tempo růstu nákladů v roce 2005 je vyšší než očekávané tempo růstu příjmů pojistného. Tuto skutečnost pak dokumentuje graf č. 11, který ukazuje rozdílné tempo růstu příjmů a nákladů od roku 2000.

Zástupci zdravotních pojišťoven upozorňují, že na tuto skutečnost byl při sjednávání cen zdravotní péče na 2. pololetí 2005 brán zřetel, stejně jako na již existující závazky zdravotních pojišťoven z předchozích období. Pokud by se tato skutečnost nezohledňovala (ať již v uzavřených dohodách mezi segmentem poskytovatelů a zdravotními pojišťovnami nebo v případě nedohody ve vyhlášce MZ ČR) hrozí destrukce celého systému zdravotního pojištění.

 

V Praze dne 11. dubna 2005

 

 

Za analytickou komisi:

RNDr. Marcela Ambrožová