MEZIOBOROVÝ KONGRES SAS, KC HOTELU GALANT, MIKULOV, 24. až 25.5.2024

Vlastní zdraví - základní předpoklad pro stabilitu a fungování praxe.

Tímto vás zveme na jeho další ročník. 

Naše pozvánka/files/files_editor_uploads/pozvanka_mikulov_2024.pdf

Chcete znát program kongresu a další informace k němu? Klikněte zde níže na "Více informací"


Více informací

Rámcová smlouva

Rámcová smlouva.

pro zdravotnická zařízení poskytující ambulantní specializovanou péči a péči ženských lékařů (odbornost 603, 604) s výjimkou zdravotnických zařízení poskytujících fyzioterapii (odbornost 902 a 918), ergoterapii a klinickou logopedii

celý dokument ke stažení (textový soubor ve formátu MS WORD)


Část první - Obecná ustanovení

Čl. 1 - Smluvní vztahy

(1) Rámcová smlouva v souladu s §17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), upravuje závazkové vztahy vznikající mezi zdravotnickými zařízeními*) a zdravotními pojišťovnami (dále jen "pojišťovny") za účelem zajištění věcného plnění při poskytování a úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona a předpisů souvisejících (dále jen "hrazená zdravotní péče").

(2) Právní vztahy upravené ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazené zdravotní péče (dále jen "smlouva") uzavírané mezi jednotlivými pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními ambulantní specializované péče se řídí touto rámcovou smlouvou. K zajištění vytváření jednotných podmínek při shodném, či srovnatelném plnění, v souladu s platným zněním zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, se na vypracování textu smlouvy podílejí zástupci pojišťoven a zástupci poskytovatelů zdravotní péče, zmocnění k zastupování v této věci.


*) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu , zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních


Část druhá - Smlouvy

Čl. 2 Uzavírání smluv

(1) Závazkové vztahy mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí písemnou smlouvou uzavřenou podle této rámcové smlouvy, zákona, obchodního, resp. občanského zákoníku a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče.

(2) Základní podmínky pro uzavření smlouvy:

a) oprávnění zdravotnického zařízení k poskytování zdravotní péče v příslušném oboru,
b) akceptace dohodnutého postupu pro pořizování, předávání a vyhodnocování dokladů a jednotného datového rozhraní**).

(3) Smlouva obsahuje:

a) práva a povinnosti smluvních stran,
b) podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, zejména druh, obor a rozsah poskytované zdravotní péče specifikovaný seznamem výkonů s bodovými hodnotami podle druhů péče, kterou je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat, včetně věcného a technického vybavení a personálního zajištění,
c) výši úhrady hrazené zdravotní péče nebo způsob jejího stanovení,
d) způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče,
e) podmínky nezbytné ke kontrole plnění smlouvy, včetně správnosti účtovaných částek,
f) rozsah a způsob vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy,
g) platnou metodiku, pravidla a datové rozhraní**),
h) způsob seznámení zdravotnického zařízení se změnami metodiky, pravidel a datového rozhraní**), včetně způsobu předávání těchto změn,
i) ustanovení o použití rozhodčího řízení,
j) dobu účinnosti smlouvy, způsob a důvody jejího ukončení.

(4) Smlouva může obsahovat i další ujednání nezbytná pro její plnění a kontrolu, pokud jsou v souladu s touto rámcovou smlouvu a obecně závaznými právními předpisy.


**) Metodika pro pořizování a předávání dokladů (dále jen "metodika"), Pravidla pro vyhodnocování dokladů (dále jen "pravidla") a Datové rozhraní vytvářené Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v součinnosti se zástupci pojišťoven a zástupci profesních sdružení poskytovatelů zdravotní péče a vydávané Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.


Čl. 3 Práva a povinnosti smluvních stran

(1) Smluvní strany:

a) dodržují při vykazování a úhradě hrazené zdravotní péče dohodnutou metodiku, pravidla a datové rozhraní**),

b) zaváží své zaměstnance, s ohledem na ochranu práv pojištěnců a zájmů zdravotnického zařízení i pojišťovny, k zachování povinné mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popř. v souvislosti s nimi.

(2) Zdravotnické zařízení:

a) poskytuje hrazenou zdravotní péči v souladu s obecně závaznými právními předpisy, a to v odbornostech a rozsahu dohodnutých a vymezených ve smlouvě, pro které je věcně a technicky vybaveno a personálně zajištěno,

b) odpovídá za to, že jeho pracovníci, kteří budou pojištěncům poskytovat ve smlouvě sjednanou hrazenou zdravotní péči, splňují požadavky odborné způsobilosti stanovené příslušnými obecně závaznými právními předpisy,

c) odpovídá za plnění věcných a technických podmínek, stanovených pro jím poskytovanou zdravotní péči v platném znění vyhlášky MZ č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení a v dalších obecně závazných právních předpisech,

d) poskytuje hrazenou zdravotní péči "lege artis" bez nadbytečných nákladů, vždy však se zřetelem k tomu, aby potřebného diagnostického nebo léčebného efektu bylo dosaženo s ohledem na individuální zdravotní stav pojištěnce,

e) odpovídá za účelnost indikace při odesílání pojištěnce ke komplementovým a konziliárním vyšetřením a na základě jejich výsledků upravuje diagnózu nebo léčebný postup,

f) povede pro posouzení oprávněnosti vyúčtované zdravotní péče v průkazné formě dokumentaci o léčení pojištěnců, ve které budou zaznamenávány i provedené zdravotní výkony, vyžádaná péče, předepisované léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky a uchovány v ní i doručené výsledky vyžádaných a provedených vyšetření a ošetření;

g) poskytne v souladu s obecně závaznými právními předpisy zdravotnickým zařízením, kterým pojištěnce předá do péče nebo které si pojištěnec zvolí, informace potřebné pro zajištění návaznosti zdravotní péče a k zamezení duplicitního provádění diagnostických a léčebných výkonů a při převzetí pojištěnce do péče bude takové informace od příslušných zařízení vyžadovat,

h) neodmítne přijetí pojištěnce do své péče s výjimkou důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. b) zákona,

i) nepodmíní právo pojištěnce na svobodnou volbu lékaře, zdravotnického zařízení nebo na poskytnutí hrazené zdravotní péče žádnými registračními poplatky nebo sponzorskými dary a za poskytnutou zdravotní péči hrazenou pojišťovnou nebude od pojištěnce, pokud to nevyplývá z obecně závazných právních předpisů, vybírat žádnou finanční úhradu,

j) nepodmíní právo pojištěnce na poskytnutí hrazené zdravotní péče změnou pojišťovny nebo jiným nezákonným způsobem,

k) nebude zvýhodňovat pojištěnce jedné nebo více pojišťoven v neprospěch pojištěnců pojišťoven ostatních a zhoršovat dostupnost zdravotní péče hrazené pojišťovnou přednostním poskytováním péče hrazené jiným způsobem,

l) oznámí pojišťovně, v souladu s § 55 zákona úrazy nebo jiná poškození zdraví osob, kterým poskytlo hrazenou zdravotní péči, pokud má důvodné podezření, že byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby,

m) zajistí, že lékaři - absolventi, zařazení do specializační průpravy pro specializaci I. stupně, budou pracovat pouze pod vedením jiného atestovaného lékaře, psychologové - absolventi magisterského studia na vysokých školách, zařazení do specializační průpravy v úseku činnosti klinická psychologie, budou pracovat pouze pod vedením klinického psychologa,

n) odpovídá ve smyslu vyhlášky MZ č. 343/1997 Sb., za správné a úplné vyplnění tiskopisu receptu, poukazu na prostředky zdravotnické techniky (dále jen PZT), resp. poukazu na vyšetření/ošetření nebo příkazu ke zdravotnímu transportu. Pokud při preskripci nebylo respektováno preskripční omezení vyplývající z obecně závazných právních předpisů a pojišťovna tento léčivý přípravek (PZT) zařízení lékárenské péče uhradila, má pojišťovna právo požadovat od zdravotnického zařízení úhradu zaplacené částky. Pojišťovna není oprávněna požadovat tuto úhradu, pokud byl léčivý přípravek (PZT) předepsán pro jejího pojištěnce a zdravotnické zařízení odstranilo nedostatky ve lhůtě do jednoho měsíce od předání příslušného receptu nebo poukazu pojišťovnou. Stejný postup bude vůči zdravotnickému zařízení uplatněn i v případě chybného vyplnění poukazu na vyšetření/ošetření.

(3) Pojišťovna:

a) uhradí zdravotnickému zařízení provedenou hrazenou zdravotní péči, průkazně zdokumentovanou a odůvodněně poskytnutou jejím pojištěncům v souladu s obecně závaznými právními předpisy a smlouvou,

b) dohledá na žádost zdravotnického zařízení bez zbytečného prodlení příslušnost pojištěnce k dané pojišťovně v případech, kdy není dostupný průkaz pojištěnce a jsou dostupné jeho osobní údaje,

c) nebude vyžadovat zvýhodňování svých pojištěnců na úkor pojištěnců ostatních pojišťoven,

d) je oprávněna provádět kontrolu plnění smluvně dohodnutých věcných a technických podmínek hrazené zdravotní péče poskytované zdravotnickým zařízením dle smlouvy,

e) poskytuje zdravotnickému zařízení k zajištění jednotných podmínek dohodnutou metodiku, pravidla, datové rozhraní2) a příslušné číselníky vydávané Všeobecnou zdravotní pojišťovnou k vykazování a výpočtu úhrady hrazené zdravotní péče.

f) seznámí zdravotnické zařízení se změnami metodiky, pravidel**) a číselníků alespoň jeden měsíc a se změnou datového rozhraní alespoň dva měsíce před stanoveným termínem jejich platnosti. V případě změny obecně závazných právních předpisů, která neumožní tuto lhůtu dodržet, může být uvedená lhůta adekvátně zkrácena.


Čl. 4 Úhrada poskytované hrazené zdravotní péče

(1) Hodnoty bodu a výše úhrad hrazené zdravotní péče se sjednávají, resp. stanovují ve smlouvě v souladu s § 17 odst. 5 a odst. 8 zákona podle výsledků dohodovacího řízení, resp. rozhodnutí vlády ČR, o hodnotách bodu a výši úhrad hrazené zdravotní péče zveřejněných na příslušné období ve Věstníku MZ ČR.

(2) Za způsoby úhrady se považují zejména:

a) úhrada za zdravotní výkony dle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,

b) jiné způsoby úhrady dohodnuté v dohodovacím řízení o výši hodnoty bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, nebo stanovené rozhodnutím vlády ČR.

(3) Mezi smluvními stranami musí být vždy předem dohodnuto zvýšení nebo snížení objemu poskytované hrazené zdravotní péče z důvodu změny kapacity popř. struktury zdravotnického zařízení.

(4) Zdravotnické zařízení pro uplatnění nároků na úhradu poskytnuté hrazené zdravotní péče předává pojišťovně jednou měsíčně vyúčtování poskytnuté péče fakturou s přílohami. Faktura obsahuje náležitosti účetního dokladu ). Náležitosti přílohy jsou stanoveny v metodice**). V případě, že faktura neobsahuje náležitosti účetního dokladu***) a příloha neobsahuje náležitosti podle dohodnuté metodiky**), má pojišťovna právo ji odmítnout a vrátit bez zbytečného odkladu zdravotnickému zařízení k doplnění, případně k opravě; v takovém případě běží lhůta splatnosti až od termínu jejího opětovného převzetí pojišťovnou.

(5) Zdravotnické zařízení odpovídá za úplnost, formální i věcnou správnost dokladů a za jejich předávání způsobem dohodnutým v metodice a datovém rozhraní2). Individuální doklady za hrazenou zdravotní péči poskytnutou pojištěncům předává pojišťovně spolu s vyúčtováním v termínu a způsobem dohodnutým ve smlouvě (na magnetických nosičích dat nebo papírových dokladech nebo jiným sjednaným způsobem).

(6) Zjistí-li pojišťovna ve vyúčtování před provedením úhrady nesprávně nebo neoprávněně vyúčtovanou péči, úhradu této části vyúčtované péče v termínu splatnosti neprovede. Oznámí zdravotnickému zařízení bez zbytečného odkladu rozsah, důvod a je-li to možné i částku vyúčtované, ale neuhrazené péče. Současně vyzve k opravě nesprávně vyúčtované péče nebo k doložení poskytnutí hrazené zdravotní péče, řádně poskytnutou péči pojišťovna uhradí v nejbližším termínu úhrady.

(7) Pojišťovna provede za své pojištěnce úhradu hrazené zdravotní péče, vyúčtované v souladu s obecně závaznými právními předpisy a smlouvou. Pokud při kontrole zjistí chyby v dokladech, postupuje podle metodiky a pravidel2). Odmítnutí úhrady nebo části úhrady pojišťovna bez zbytečného odkladu zdravotnickému zařízení písemně zdůvodní. Poskytnutím úhrady není dotčeno právo pojišťovny k provádění následné kontroly proplacených vyúčtování v rozsahu a za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy a smlouvou.

(8) Úhrada vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní péče :

varianta 1.
Úhrada vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní péče, při dodržení podmínek dohodnutých ve smlouvě, bude provedena při předání vyúčtování pojišťovně na magnetickém mediu a jeho následné revizi pojišťovnou prostřednictvím informačního systému do 30 kalendářních dnů a při předání vyúčtování pojišťovně na papírových dokladech a jeho následné revizi pojišťovnou prostřednictvím informačního systému do 60 kalendářních dnů ode dne doručení faktury pojišťovně

varianta 2.
Úhrada vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní péče, při dodržení podmínek dohodnutých ve smlouvě, bude provedena při předání vyúčtování pojišťovně na magnetickém mediu do 25 kalendářních dnů a při předání vyúčtování pojišťovně na papírových dokladech do 50 kalendářních dnů ode dne doručení faktury pojišťovně.

(9) V případě poruchy výpočetního systému, znemožňující včasné provedení vyúčtování, resp. úhrady hrazené zdravotní péče, poskytne pojišťovna zdravotnickému zařízení v dohodnutém termínu úhrady zálohu ve výši průměrného měsíčního objemu vykázané zdravotní péče, vypočteného z posledních dvou uzavřených kalendářních čtvrtletí, pokud se smluvní strany v daném případě nedohodnou jinak.


***) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví


Čl. 5 Kontrola

(1) Pojišťovna provádí v souladu s § 42 zákona a smlouvou kontrolu využívání a poskytování hrazené zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě, včetně dodržování cen, a to prostřednictvím svého informačního systému, revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví, způsobilých k revizní činnosti (dále jen "odborní pracovníci").

(2) V rámci své odborné způsobilosti revizní lékaři a odborní pracovníci oprávnění ke kontrole posuzují, zda zvolený způsob hrazené zdravotní péče byl indikován s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a zda nebyl zbytečně ekonomicky náročný.

(3) V případech stanovených obecně závaznými právními předpisy revizní lékař (revizní klinický psycholog) posuzuje i odůvodněnost ošetřujícím lékařem (klinickým psychologem) navrženého, příp. provedeného léčebného postupu a schvaluje, zda použitý postup pojišťovna uhradí. Rozhodnutí o použití léčebného postupu je v kompetenci ošetřujícího lékaře, včetně jím navržené farmakoterapie, nebo klinického psychologa.

(4) Zdravotnické zařízení poskytne pojišťovně při výkonu kontroly nezbytnou součinnost, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a poskytuje vysvětlení. Umožní revizním lékařům a odborným pracovníkům pojišťovny vstup do svého objektu, nahlížení do zdravotnické dokumentace pojištěnců a do účetních dokladů bezprostředně souvisejících s prováděnou kontrolou vyúčtovaných zdravotních výkonů, léčiv a prostředků zdravotnické techniky, včetně zvlášť účtovaných léčiv a zvlášť účtovaného materiálu.

(5) Revizní zprávu, obsahující závěry kontroly, pojišťovna zpracuje a předá zdravotnickému zařízení do 15 kalendářních dnů po ukončení kontroly; pokud nebude možno z objektivních důvodů tuto lhůtu dodržet, oznámí pojišťovna tuto skutečnost zdravotnickému zařízení. Kontrola bude ukončena zpravidla do 30 kalendářních dnů od jejího zahájení. V případě kontroly přímo ve zdravotnickém zařízení bude na místě zpracován záznam s uvedením nejdůležitějších zjištění a stanoviska zdravotnického zařízení.

(6) Zdravotnické zařízení je oprávněno do 15 kalendářních dnů od převzetí závěru kontroly podat pojišťovně písemně zdůvodněné námitky. K námitkám sdělí pojišťovna stanovisko do 30 kalendářních dnů od jejich doručení. Pokud nebude možno z objektivních důvodů tyto lhůty dodržet, prodlouží se příslušná lhůta na žádost smluvní strany až na dvojnásobek. Ve stanovené lhůtě pojišťovna sdělí zdravotnickému zařízení, zda potvrzuje nebo mění závěry kontroly. Tím není dotčeno právo zdravotnického zařízení uplatnit svůj nesouhlas s rozhodnutím pojišťovny v jiném řízení.

(7) Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování hrazené zdravotní péče nebo její neodůvodněné poskytování, pojišťovna podle § 42 odst. 3 zákona takovou péči neuhradí a je oprávněna postupovat podle sankčních ujednání uvedených ve smlouvě. V případě, že se závěry kontroly prokáží jako neodůvodněné, vrátí pojišťovna zdravotnickému zařízení částku, o kterou na základě kontroly snížila úhradu poskytnuté hrazené zdravotní péče. Zdravotnické zařízení je oprávněno postupovat podle sankčních ujednání uvedených ve smlouvě.


Čl. 6 Omezení úhrady

(1) Pojišťovna je podle § 17 zákona oprávněna omezit úhradu zdravotní péče vykázané zdravotnickým zařízením, a to na základě schváleného zdravotně pojistného plánu pojišťovny, dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad hrazené zdravotní péče, rozhodnutí vlády dle ustanovení § 17 odst. 5 zákona nebo na smluvním základě.

(2) Zásady uplatňování omezení úhrady dle odst. 1 se projednávají mezi zástupci pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení podle ustanovení § 17 odst. 5 zákona.


Čl. 7 Sankční ujednání

(1) Smlouva vždy obsahuje sankční ujednání podle zvláštního předpisu****)

(2) Za porušení smluvní povinnosti podle zvláštního předpisu *****) se považují případy, kdy

a) smluvní strana
1. předloží neplatné doklady jako podklad pro uzavření smlouvy,
2. nedodrží ustanovení smlouvy, s následkem prokazatelně neúčelného vynaložení prostředků veřejného zdravotního pojištění,
3. neposkytne informace sjednané ve smlouvě,

b) zdravotnické zařízení
1. prokazatelně neoprávněně nebo vícenásobně účtuje zdravotní péči,
2. neposkytne povinná hlášení vyplývající z obecně závazných právních předpisů,
3. neodůvodněně opožděně vykazuje poskytnutou hrazenou zdravotní péči,
4. opakovaně porušilo povinnost ohlásit pojišťovně v souladu s § 55 zákona úrazy nebo jiná poškození zdraví pojištěnce způsobená jednáním právnické nebo fyzické osoby,

c) pojišťovna
1. prokazatelně neodůvodněně sníží nebo odmítne úhradu poskytnuté hrazené zdravotní péče,
2. provádí úhradu oprávněně vyúčtované poskytnuté hrazené zdravotní péče s prodlením.

(3) Uplatněním smluvní pokuty dle odstavce 2 není dotčeno právo smluvních stran na vrácení úhrady za neoprávněně nebo nesprávně vyúčtovanou a uhrazenou hrazenou zdravotní péči.


****) § 369, § 502, obchodního zákoníku, § 544, § 545 občanského zákoníku
*****) § 544 odst. 1 občanského zákoníku


Doba účinnosti, způsob a důvody ukončení smlouvy Čl. 8

Smlouva se uzavírá na dobu platnosti rámcové smlouvy vydané touto vyhláškou.


Čl. 9

Před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit písemnou vypovědí, s výpovědní lhůtou šesti měsíců, a to vždy k 1.lednu následujícího roku, v případě, že

a) zdravotnické zařízení přes písemné upozornění
1. bez předchozí dohody s pojišťovnou dlouhodobě bezdůvodně neposkytuje zdravotní péči ve sjednaném rozsahu a kvalitě,
2. bez předchozí dohody s pojišťovnou opakovaně účtuje zdravotní péči poskytnutou nad rámec sjednaného druhu, odbornosti a rozsahu činnosti,
3. neodůvodněně omezuje pro pojištěnce pojišťovny ordinační dobu sjednanou ve smlouvě,

b) pojišťovna přes písemné upozornění opakovaně
1. nedodrží lhůty splatnosti dohodnuté ve smlouvě,
2. poskytne třetí straně údaje o zdravotnickém zařízení nad rámec obecně závazných právních předpisů nebo smlouvy.


Čl. 10

Před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit písemnou výpovědí, s výpovědní lhůtou tří měsíců, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, jestliže v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy, a to v případě, že

a) smluvní strana
1. uvedla při uzavření smlouvy druhou smluvní stranu v omyl,
2. ve smluvních vztazích hrubým způsobem porušila závažnou povinnost uloženou jí příslušným obecně závazným právním předpisem nebo smlouvou,
3. opakovaně poruší povinnost vyplývající z § 41 zákona,
4. vstoupí do likvidace nebo na ni soud usnesením prohlásí konkurs,

b) zdravotnické zařízení přes písemné upozornění
1. prokazatelně opakovaně neoprávněně účtuje zdravotní péči a způsobí tím pojišťovně škodu,
2. neposkytne nezbytnou součinnost k výkonu kontrolní činnosti, ke které je pojišťovna zákonem zmocněna,
3. prokazatelně neposkytuje pojištěncům zdravotní péči kvalitně a "lege artis", případně opakovaně odmítne poskytnutí zdravotní péče z jiných, než obecně závaznými právními předpisy stanovených důvodů,
4. požaduje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy od pojištěnců finanční úhradu za zdravotní péči hrazenou pojišťovnou nebo za přijetí pojištěnce do péče,

c) pojišťovna přes písemné upozornění opakovaně
1. prokazatelně neoprávněně neuhradí zdravotnickému zařízení poskytnutou hrazenou zdravotní péči,
2. překračuje rozsah kontrolní činnosti stanovený zákonem.


Čl. 11

Před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit písemnou dohodou smluvních stran, a to za podmínek a ve lhůtě uvedené v této smlouvě.


Čl. 12 Vzájemné sdělování údajů a předávání dokladů nutných ke kontrole plnění smlouvy

(1) Smluvní strany:

a) používají v souladu s metodikou**) pro jednoznačnou identifikaci zdravotnického zařízení identifikační číslo zařízení,

b) sdělují si údaje nutné ke kontrole plnění smlouvy

c) zajistí trvale přístupné a jasné informace o existenci smluvního vztahu a právech vyplývajících z něho pro pojištěnce,

d) mohou si předávat údaje nezbytné k hodnocení kvality a efektivity poskytované hrazené zdravotní péče, a to v rozsahu a za podmínek dohodnutých ve smlouvě.

(2) Zdravotnické zařízení:

a) doloží pojišťovně, při důvodném podezření na nedodržení postupu "lege artis", že zdravotnická technika použitá při poskytování hrazené zdravotní péče je schválena k používání způsobem stanoveným obecně závaznými předpisy, pokud toto schválení právní předpis požaduje,

b) oznámí neprodleně, nejpozději do 30 kalendářních dnů druhé smluvní straně skutečnosti, které by podstatným způsobem mohly ovlivnit plnění smlouvy, např. vznik závad na výpočetním systému, změny údajů uvedených ve smlouvě pokud dojde
1. ke zrušení pracoviště nebo jeho části bez náhrady, nebo jeho uzavření na dobu delší než 30 kalendářních dnů,
2. k odchodu zaměstnance jmenovitě uvedeného ve smlouvě,
3. k výpadku přístroje nezbytného pro provádění výkonu bez náhrady na dobu delší než 30 kalendářních dnů.

(3) Pojišťovna může poskytnout zdravotnickému zařízení v zobecněné formě informace potřebné k ekonomizaci jeho činnosti nebo k jeho vědecké a výzkumné činnosti a ke kontrole kvality poskytované hrazené zdravotní péče, a to v rozsahu a za podmínek dohodnutých ve smlouvě.


Čl. 13 Rozhodčí řízení

(1) Smluvní strany budou řešit případné spory týkající se plnění smlouvy především vzájemným jednáním zástupců smluvních stran, a to zpravidla do 14 kalendářních dnů od výzvy jedné ze smluvních stran. Pokud mezi nimi nedojde k dohodě, mohou sporné otázky projednat v rozhodčím řízení. Rozhodčím řízením se pro účely této smlouvy rozumí řešení konkrétního sporu mezi smluvním zdravotnickým zařízením a pojišťovnou. Tím není dotčeno právo smluvních stran uplatnit svůj nárok na řešení sporu u soudu.

(2) Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh jedné ze smluvních stran. Návrh musí obsahovat přesné a dostatečně podrobné vymezení sporu. Účastníkem řízení je smluvní strana, která podala žádost na zahájení řízení, smluvní strana, které je žádost o zahájení řízení adresována, zástupce příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími ******) podle § 17 odst. 2 zákona a zástupce pojišťovny. K projednání sporu si každá smluvní strana může přizvat maximálně dva odborné poradce.

******) zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů