Prohlášení ze dne 13. ledna 2005

Prohlášení ze dne 13. ledna 2005

zástupců ambulantních zdravotnických zařízení k návrhu vyhlášky MZ, kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2005.

K rukám předsedy vlády, místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministryně zdravotnictví.

Zástupci zdravotnických zařízení, přestože považují vydání vyhlášky řešící úhradu zdravotnickým zařízením od zdravotních pojišťoven v 1. pololetí 2005 za potřebné, nesouhlasí se současnou podobou jejího návrhu.

Důvod formální:

1. Text vyhlášky by neměl měnit pravidla pro úhrady a regulace, které byly naposledy dohodnuté mezi zástupci zdravotnických zařízení a zástupci pojišťoven, pokud by tyto změny tito zástupci předem neodsouhlasili. Ve většině segmentů jsou dohodnutá pravidla pro úhrady a regulace výsledkem dlouhodobého projednávání, kdy každý dohodnutý odstavec a slovo mají svůj přesný význam a jakákoli změna může mít zásadní vliv na vyváženost úhrad a regulací s možnými negativními dopady jak na zdravotnická zařízení, tak na zdravotní pojišťovny, ale i následně na pacienty.
2. Legitimní zástupci poskytovatelů smluvních zdravotnických zařízení oprávněných k jednání v dohodovacím řízení jsou dáni zákonem, jsou voleni svými členy – zdravotnickými zařízeními v příslušných segmentech. Tito vyjádřili svá stanoviska na společném jednání pojišťoven a zástupců zdravotnických zařízení na MZČR 9.12. 2004. Česká lékařská komora není ze zákona účastníkem dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče. Česká lékařská komora, občanské sdružení, není s ohledem na počet svých plných mocí oprávněna jednat samostatně o změnách způsobu úhrad v žádné části zdravotní péče.

Důvody obsahové:

A. Hlavní:

1. Vyhláška upravuje pouze úhrady v některých segmentech zdravotní péče, a to tak, že v těchto segmentech úhrady navyšuje, přičemž neexistují objektivní důvody pro zvýhodňování těchto segmentů.

B. Další:

1. Současný návrh vyhlášky v segmentu ambulantní péče navyšuje bez logického důvodu významně více úhrady malým, hůře vybaveným ambulancím a ambulancím s nízkými úvazky proti ambulancím s plnými úvazky a dobře vybaveným.
2. Změna způsobu úhrady v segmentu ústavní péče může vyvolat zvýšení úhrad, které významným způsobem překročí avizovaný nárůst pouze o 3 %, a to například z důvodů dalšího navýšení úhrad v případech, kdy nemocnice ošetří více než 105 % unikátních pojištěnců (bez vazby na současný odpovídající nárůst počtu vykázaných a uznaných bodů). S ohledem na podíl ústavní péče na celkových výdajích zdravotního pojištění může dojít k významnému prohloubení deficitu veřejného zdravotního pojištění, které by mělo za následek další prodloužení lhůt úhrad od VZP, ale i od ostatních zdravotních pojišťoven.
3. Vyhláška na jedné straně nepočítá s regulací nákladů na léky a vyžádanou péči v segmentu ústavní péče, na druhé straně zpřísňuje kriteria pro uplatňování těchto regulací v segmentu ambulantní specializované péče, a to za situace, kdy z údajů analytické komise jednoznačně vyplývá, že náklady na léky na recepty vystavené v zařízeních ústavní péče se dlouhodobě zvyšují výrazně rychlejším tempem než náklady na léky vystavené ambulantními zdravotnickými zařízeními. Regulace nákladů na léky a vyžádanou péči se dle vyhlášky uplatňuje i v případech, kdy zdravotnické zařízení ošetří statisticky nevýznamný počet pojištěnců dané zdravotní pojišťovny, přičemž vyhláška neobsahuje žádné ujednání, na jehož základě by zdravotní pojišťovna mohla od regulace ustoupit, resp. by ji mohla zmírnit.
4. Vyhláška zavádí bonifikaci zdravotnickým zařízením ambulantní specializované péče v případě úspory nákladů na léky a vyžádanou péči. Pravidla pro tuto bonifikaci jsou však naprosto nedostatečná, neumožňující v praxi tuto bonifikaci uplatnit (obdobně jako tomu bylo v případě vyhlášky o úhradách, kterou domluvil MUDr. Rath s bývalým ministrem Fišerem). Pokud by byla bonifikace prováděna pouze dle textu ve vyhlášce, došlo by k výplatám bonifikací na základě náhod (porovnávání celostátních průměrů s průměrnými náklady jednoho lékaře dle věkových skupin – statisticky nedostatečný počet ošetřených pacientů). Průměry dle druhů zdravotnického zařízení (z hlediska spektra nasmlouvaných výkonů) a typu poskytované péče (není definováno) nejsou k dispozici. Bonifikace bez přesně stanovených pravidel může vést k poškozování zájmu pacientů.
5. Vyhláška v části týkající se úhrad odbornosti 901 (klinická psychologie), 903 (klinická logopedie), 910 (psychoterapie) a 927 (ortoptická sestra) neobsahuje ustanovení o nepoužití omezení výší maximální úhrady. Toto bylo v posledních dvou letech výsledkem dohodovacího řízení a součástí příslušných úhradových vyhlášek zcela oprávněně, neboť to reflektuje, že úhrada v těchto odbornostech je již limitována časem začátku a ukončení výkonu zaznamenaným v dokumentaci a že objem vykázané péče na unicitní rodné číslo je vysoce variabilní jak v rámci jednoho zdravotnického zařízení, tak i mezi zdravotnickými zařízeními navzájem.

S ohledem na výše uvedené žádáme, aby text vyhlášky byl upraven tak, aby:

1. řešila úhrady ve všech segmentech, kde nedošlo k dohodě, a to tak, že zachová způsoby úhrad vč. regulačních opatření, které byly v jednotlivých segmentech naposledy sjednány dohodou mezi zástupci zdravotnických zařízení a zástupci zdravotních pojišťoven, posunula odpovídajícím způsobem referenční období a dle možností veřejného zdravotního pojištění navýšila úhrady stanovené dle dříve dohodnutých pravidel o odpovídající procento (+ 3 % ?).,
2. bylo dosaženo žádoucího posunu referenčního období v duchu dosavadních dohod, tj. úhrada za 1.pol. 2005 by byla srovnávána s 1.pol. 2004,
3. v segmentu ústavní péče nemohlo dojít k navýšení celkového objemu úhrad nad 103 – 105 % úhrad v referenčním období,
4. zachovala regulační opatření v oblasti nákladů na léky a vyžádanou péči v segmentu ústavní péče.

MUDr. Pavel Tautermann, předseda Sdružení ambulantních specialistů a koordinátor a mluvčí segmentu ambulantní mimonemocniční péče.

MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost a koordinátor a mluvčí segmentu praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost.

MUDr. Zdeněk Hamouz, místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR

Margita Černá, zástupce segmentu fyzioterapie, odbornosti 902 a 918 – Sdružení UNIFY.

Ing. Aleš Král, předseda Sdružení NZZ APRIMED.

MUDr. Ondřej Pěč, předseda denních stacionářů a krizových center

MUDr. Alexandra Stará, místopředsedkyně Sdružení soukromých gynekologů ČR

MUDr. Marcela Michaličková, předsedkyně Asociace klinických logopedů