Vážený pán

MUDr. Pavel Březovský

ředitel odboru zdravotní péče

ministerstva zdravotnictví

Palackého nám. 4

Praha 2

31. ledna 2005

Připomínky Sdružení ambulantních specialistů ČR k návrhu věcného záměru zákona o financování zdravotnictví

Naše připomínky přímo navazují na připomínky k věcnému záměru zákona o zdravotnickém zařízení, které jsme ministerstvu zdravotnictví předali na začátku měsíce ledna 2005.

Oba věcné záměry přímo navazují na „koncepci“, kterou jsme odmítli konci minulého roku.

Dovolujeme si i v tomto materiálu zopakovat zásady, které Sdružení ambulantních specialistů prosazuje právě pro oblast poskytování běžné zdravotní péče. Prosazujeme:

Ø      Zásadu rovnoprávného postavení poskytovatelů zdravotní péče v přístupu k finančním prostředkům veřejného zdravotního pojištění, státního a veřejných rozpočtů, a to na základě objektivně uskutečněných výběrových řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ø      Zásadu rovnoprávného postavení poskytovatelů zdravotní péče při získávání smluv se zdravotními pojišťovnami. V důvodové zprávě obsažené prohlášení o rovnoprávné postavení poskytovatelů považuje Rada SAS za proklamativní a neodpovídající faktickému záměru tohoto návrhu zákona.

Ø      Zásadu neupřednostňování majetku ve vlastnictví státu, krajů nebo obcí a poskytovatelů zřizovaných státem, popřípadě organizacemi s majoritním vlastnictvím státu, krajů nebo obcí.

Ø      Zásadu stejného zdanění bez ohledu na formu existence poskytovatele zdravotní péče.

Ø      Zásadu regulovaného trhu při vytváření sítě poskytovatelů specializovaných ambulantních služeb, včetně eliminace rizika výběru lukrativních pojištěnců a lukrativních poskytovatelů.

Ø      Zásadu přímého poskytování všeobecných i specializovaných ambulantních služeb pouze lékaři, kteří splňují podmínky pro poskytování zdravotní péče bez dohledu na základě zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

Ø      Zásadu povšechné privatizace všeobecné (která je jen jedním druhem specializace) a specializované ambulantní péče. Zákon o zdravotnických zařízeních musí ambulantním zařízením věnovat náležitou pozornost – vzhledem k tomu, že ekonomicky i odborně zdravotnicky je nejracionálnější poskytovat maximum zdravotní péče právě ambulantně a že občan-pacient v ní prožívá průměrně kolem 80% své anamnézy, musí být tato pozornost minimálně stejná jako u ústavních zařízení. Je třeba formulovat postavení praktických lékařů, ambulantních specialistů, dispenzarizaci chronicky nemocných, územní dostupnost (nikoliv rajonizaci) zdravotnických služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Závěr: Věcný záměr zákona o financování zdravotnictví je v naprostém rozporu se zásadami, které prosazuje Sdružení ambulantních specialistů a to ačkoli se v úvodu dle některých formulací může zdát, že tomu tak není. V samotné části C. však v kapitolách 1.5 – 1.8. je jednoznačně zakotvována nerovnost mezi zdravotnickými zařízeními podle typu jejich vlastnictví a institut výběrového řízení je odsouván „na druhou kolej“, v části C 3. je dále počítáno s ustanoveními, která jsou v rozporu s některými ustanoveními Obchodního zákoníku, v jehož režimu u nás soukromá zdravotnická zařízení pracují.

Z tohoto důvodu tento věcný záměr jednoznačně a kategoricky odmítáme.

Z pověření Rady SAS ČR

MUDr. Pavel Tautermann

předseda SAS ČR