Postoj Rady SAS a osobní názor MUDr. Zorjana Jojka, předsedy SAS, na akci "Děkujeme odcházíme"

Z usnesení sjezdu SAS 5.11.2010:

Sjezd vyjadřuje podporu hnutí lékařů „Děkujeme, odcházíme“. Vyzývá ministerstvo zdravotnictví, aby konečně již vyhovělo požadavkům nemocničních lékařů na navýšení příjmů jejich i ostatních zdravotníků a to systémově, tj. formou navýšení ohodnocení jejích práce v Seznamu výkonů.

Rada SAS byla, samozřejmě, oslovena ze strany SPL, SPLDD, SSG a Stomatologické komory s žádostí připodepsat prohlášení ze dne 22.12.2010 medializované v článku „Žádáte příliš, vzkazují kolegům soukromí lékaři“ zveřejněné např. 22. a 23.12.2010 na webech ČTK, Medical Tribune i ZDN.

 

Rada SAS se k prohlášení nepřidala, ctí názor svého nejvyššího orgánu - sjezdu.

Osobní pohled MUDr. Zorjana Jojka, předsedy SAS ČR:

Sdílím názor, že práce zdravotníků obecně je podhodnocena a registruji postupně různé projevy jejich nespokojenosti (konec 90. let LOK, cca rok 2002 Liga na obranu soukr. ZZ, 2005 protesty proti opožďování plateb od VZP, 2006 protesty proti úhradové vyhlášce a nyní D-O). Beru za logické, že když ta předchozí akce není až tak úspěšná, že pak ta následující je "hlasitější" a že je s ní spojena vypjatější atmosféra.

Moc nerozumím současnému postoji politických stran a také tomu, proč ministr Heger bere tu akci až tak osobně. Myslím, že má hned 3 důvody odpovědnost přehodit jinam.
Ty důvody jsou:
a) Sám (na rozdíl od většiny politiků sedících v Parlamentu) má pramalou vinu na nízkém ohodnocení práce zdravotníků (tedy, samozřejmě, mimo FN HK v době, kdy ji vedl).
b) Řešení akce D-O je jistě mimo jeho pravomoci.
c) Jen jeho odvoláním se situace nijak nezlepší a akce D-O nevyřeší.

Sečteno a podtrženo:
Mám za to, že politici by neměli situaci v českém zdravotnictví dále napínat, každý z nich by se měl reálně přihlásit ke své míře odpovědnosti za současný stav a měli by začít jednat o tom, jak lékaře a ostatní zdravotníky reálně a pokud možno trvale uklidnit, tedy jim vyhovět.
Jinou cestu nevidím. Jinak zůstane nespokojenost, která (jak řekl klasik) budí touhu po změně - po dalším protestu - zase "hlasitějším".