Zápis z jednání Rady SAS

Rada SAS

15.7.2010 od 17.14 do 20.30 hod.

Účast: viz prezenční listina

 

Rada bere na vědomí:

 

1.                  informaci Dr.Jojka, Dr. Medka, Dr.Šmejkala a Dr. Duřpektové o centrálních i individuálních jednáních o regulacích za rok 2009. Rada SAS kladně hodnotila výsledky smírčích řízení v Libereckém a Budějovickém kraji v poslední době.

2.                  informaci o úhradách výkonů v roce 2010. Prakticky všechny zdravotní pojišťovny využívají plně délky lhůt splatnosti, ale ke zpožďování plateb zdravotnickým zařízením nedochází.

 

3.                  informaci o tom, že vláda ČR v zákonném termínu do konce června 2010 neschválila navýšení plateb státu za „jeho“ pojištěnce od začátku roku 2011. Toto bude jistě velmi komplikovat možnost dohody v rámci DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad pro rok 2011.

 

4.                  informaci Dr. Tautermanna o posledním jednání EANA v Lucemburku.

 

5.                  informaci Dr. Šťastného o průběhu testovací fáze portálu ASAC. Dle dosavadní zkušenosti lez odhadovat, že plný pilotní projekt bude možné spustit od cca září 2010.

 

6.                  informaci Dr. Jojka o tom, že zatím od VZP nepřišel žádný dopis s odpověďmi na naše otázky týkající se „pozitivního lékového seznamu“ v rámci „Projektu racionální proskripce VZP“. Urgence odpovědi byla zaslána cestou Koalice soukromých lékařů před 2 týdny.

 

7.                  informaci Dr. Jojka o zatím došlých odpovědích od zdravotních pojišťoven na naše otázky týkající se údajného podvodného vykazování péče zdravotnickými zařízeními. Jakmile budeme mít odpovědi od většiny zdravotních pojišťoven, zveřejníme na webu souhrnně jimi dodaná data včetně analýz.

 

 

Rada SAS:

 

1)     přijímá aktualizaci svého stanoviska „Systémové požadavky na reformu českého zdravotnictví“ vydaného v září 2008. Toto stanovisko je přílohou č. 1 tohoto zápisu

 

2)     projednala nově získaná data týkající se kompetencí ambulantních specialistů. Výsledky analýz budou spolu s připomínkami od členů, které jsem dostali k článku na webu (pod datem 15.2.2010), doplněny do stanoviska.

.

Příští jednání Rady SAS: 2.9., 7.10., 11.11., 2.12. 2010.

 

Zapsal Dr. Jojko

 

Příloha č. 1:

 

Stanovisko Rady Sdružení ambulantních specialistů ČR (dále jen SAS):

Systémové požadavky na reformu českého zdravotnictví – vydáno v září 2008, verze aktualizovaná ke dni 15.7.2010.

 

 

 

Vývoj systému českého zdravotnictví se v současné době nachází na křižovatce. Již několik let se diskutuje o potřebě jeho reformy, stále ale neexistuje shoda, kterým směrem by mělo být postupováno.

Rada SAS konstatuje, že nechce v žádném případě zasahovat do politického vývoje v ČR, přesto, vzhledem k tomu, že její nejvyšším úkolem je bránění zájmů soukromých ambulancí, sestavila soubor požadavků na reformu, ať bude tato realizovaná kteroukoli vládou. Klade si za cíl spolupracovat jen na takové reformě zdravotnictví, jejímž výsledkem bude zlepšení současného stavu.

Jedním ze zásadních důvodů, proč se chce Sdružení ambulantních specialistů aktivně zapojit do diskuze o českém zdravotnictví je obava, že oba dva výše uvedené systémy mohou vést k podobným důsledkům:

-          k monopolizaci poskytování zdravotní péče,

-          k centralizaci, jejímž důsledkem bude ztráta konkurenčních vztahů se všemi důsledky, jako je snížení kvality péče a zvyšování cen,

-          k další fixaci přetrvávajících negativních vztahů mezi zdravotnickými pracovníky, i mezi nimi a klienty (pacienty),

-          k neadekvátnímu finančnímu vyčerpávání zdravotního pojištění díky:

a)     upřednostňování nemocniční péče před ambulantní a stacionární,

b)     zachování zdravotnického systému jako prostředku umělé snižování nezaměstnanosti a

c)      výše uvedené eliminaci konkurenčních vztahů.

Netajíme se ani s tím, že nevidíme důvodu, pro by si zisk plynoucí z poskytování zdravotní péče měla přivlastňovat jen hrstka „vyvolených“ a samotní poskytovatelé – zdravotničtí pracovníci- by měli být odsunuti do role věčných zaměstnanců.

Jsme zásadně proti „hypermarketizaci“ zdravotní péče, v níž vidíme protipól socialistické centralizace se stejnými důsledky pro pacienta.

 

 

Naše cíle jsou:

 

1)     zachování existence samostatných soukromých lékařů, neboť existenci samostatných, plně zodpovědných a zaměstnaneckým poměrem nezastřešených lékařů považujeme za základ a podmínku vzestupu kvality poskytování zejména ambulantní lékařské péče.

 

2)     maximální racionalita a medicínská i finanční efektivita systému zdravotnictví.

 

SAS konstatuje, že na krajské i ministerské úrovni dochází k nesystémovým změnám, které ve svém důsledku vedou k porušování základních principů a zásad nutných pro existenci soukromé ambulantní sféry, konkurenčního prostředí a trhu regulovaného zdravotnických pojištěním.

 

Jedná se zejména o následující negativní jevy:

 

1.      Upřednostňování majetku ve vlastnictví státu, krajů a obcí – a poskytovatelů zřizovaných státem, popřípadě organizacemi s majoritním vlastnictvím státu.

2.      Narušování hospodářské soutěže systémem paralelního financování „privilegovaných poskytovatelů“ z veřejných či soukromých zdrojů.

3.      Tolerance porušování právních norem ze strany velkých poskytovatelů, například porušování pravidel daných zákonem č. 95 Sb., kdy specializovanou ambulantní péči provádějí lékaři bez příslušné odbornosti bez přímého dohledu.

 

Rada SAS tedy systémově požaduje, aby:

 

A. Obecně:

 

1. zdraví bylo považováno za hodnotu investiční povahy, nikoli spotřební zboží – hypermarketizace zdravotnického systému tento princip jednoznačně narušuje.
2. byl zachován režim solidárního zdravotního pojištění s regulačními prvky, které eliminují zbytné nadužívání péče,
3. aby byl systém zdravotního pojištění primárně nastaven tak, aby pokrýval péči o chronicky a dlouhodobě nemocné a o stavy podle klasické pojistné matematiky nepojistitelné.
4. aby byl přesně definován rozsah nehrazené zdravotní péče a zachován systém regulací k zabránění jejího nadužívání, např. i pomocí regulačních poplatků,
5. změny systému zdravotní péče neznamenaly přesun finančních prostředků mimo péči o pacienta, resp. nárůst nákladů nezdravotnických, se zdravotnictvím jen spojených např. servisních služeb. Aby došlo k intenzivnější spolupráci rezortu zdravotnictví a sociálních věcí v tom smyslu, aby byly náklady na sociální péči spojenou s péčí zdravotní hrazeny výhradně z pojištění sociálního; aby byl akceptován systém vícezdrojového financování zdravotně sociální péče,
6. aby systém umožňoval uspokojení požadavků fyzických a právnických osob po specifických pojistných plánech, nebo-li byl vyvážený ve veřejné i soukromé složce.

 

B. Pro občany:

 

7. co nejvíce občanů bylo motivováno k podpoře a ochraně zdraví.
8. systém zohledňoval vliv jedincem neovlivnitelných determinant zdraví, např. životní, či pracovní prostředí, genetické faktory, důsledky úrazů apod.
9. systém počítal s návazností zdravotní péče na ucelenou rehabilitaci, která umožní návrat člověka do přirozeného sociálního a pracovního prostředí, resp. podpoří a co nejdéle zachová jeho funkční a sociální nezávislost.

 

C. Pro poskytovatele:

 

10. poskytovatelé byli motivováni k poskytování kvalitní péče, opírající se o náležité vzdělání, praxi a výbavu.
11. hospodářské podmínky poskytování zdravotní péče byly pro všechny poskytovatele totožné a vylučovali např. možnost dumpingu. I požadavky na kvalitu péče musí být pro všechny poskytovatele totožné.
12. systém zakořenil pevnější zásady základního i celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
13. systém chránil soukromé vlastnictví a know-how stejným způsobem, jako se to děje v jiných oblastech společnosti.

 

D. Pro plátce – zdravotní pojišťovny:

 

14. plátci zdravotní péče byly zainteresováni na kvalitě péče i na celkovém vývoji zdravotního stavu populace. Musí být eliminováno riziko odmítání nelukrativních pojištěnců a výběru pojištěnců lukrativních ze strany zdravotních pojišťoven.
15. bylo legislativně i jinak zajištěno, že plátci zdravotní péče nebudou tuto péči „nakupovat“ za dumpingové ceny, že budou respektovat pravidla hospodářské soutěže
16. oceňování zdravotních služeb bylo podle zásad platných i v jiných společenských oblastech v ČR a to bez vztahu k objemu vybraných finančních prostředků

 

E. Pro státní správu a samosprávu

 

17. systém minimalizoval direktivní zásahy státní správy a samosprávy do poskytování zdravotní péče a omezil se na vytváření legislativních podmínek pro její poskytování.
18. nedocházelo k centralizaci poskytování zdravotní péče a k upřednostňování poskytovatelů zřizovaných státem a kraji.
19. v oblasti ambulantní péče, vyjma péče superspecializované, nedocházelo k narušování konkurence a hospodářské soutěže finančními „injekcemi“ ze státního a veřejných rozpočtů

 

 

Návrhy cesty:

 

Je jasné, že napravit veškeré špatnosti a nelogičnosti, které v průběhu posledních osmnácti letech v legislativě ovlivňující zdravotnictví nastaly, nebude snadný úkol. Proto si dovolujeme připomenout pravidla Světové zdravotnické organizace, která doporučuje, aby právní normy ovlivňující zdravotnictví a navazující sociální péči byly vytvářeny komplexně, a to ve čtyřech úrovních:

 

1. právní normy ovlivňující preventivní péči, tedy například ochranu veřejného zdraví,
2. právní normy ovlivňující péči akutní,
3. právní normy pro rehabilitaci, která je však chápána jako ucelený komplex aktivit směřujících k návratu nemocného či zdravotně postiženého do přirozeného sociálního (a pracovního) prostředí,
4. právní normy ovlivňující dlouhodobé služby zdravotně sociální.

 

Související stanoviska:

 

Rada SAS tímto připomíná, že řada diskutovaných otázek je řešena v jeho Stanovisku k síti zdravotnických zařízení a Systémem hodnocení kvality ASAC (obojí viz www.sasp.cz), které považuje Rada SAS za nedílnou součást i tohoto stanoviska.