Zápis z jednání Rady SAS 14.1.2010

Rada SAS

14.1. 2010 od 17.15 do 20.25 hod.

Účast: viz prezenční listina

 

 

 

Rada bere na vědomí:

 

1.                  informaci Dr. Tautermanna o dopise odeslaném pořadatelům květnového setkání E.A.N.A. s požadavky na témata. SAS požaduje, aby následující a další jednání byla věnována hlavně obhajobě svobodného lékařského povolání a řešila problémy společné pro soukromé lékaře EU.

 

2.                  informaci Dr. Jojka, Dr. Vocilkové a Dr. Duřpektové o výsledcích jednání se ZPMV o regulacích za indukovanou péči za rok 2008, o avízech regulací za 1.pol. 2009, o tom, že úhradová vyhláška na rok 2010 byla MZ již vydána. Kompletní informace s doporučeními jsou již umístěna na našem webu. Článek vykládající úhradová pravidla pro rok 2010 bude postupně aktualizován tak, jak budou k dispozici návrhy cenových dodatků od jednotlivých zdravotních pojišťoven.

 

3.                  informaci Dr. Šťastného o stupni přípravy zkušebního portálu pro ASAC. Jeho zkušební provoz bude spuštěn nejpozději v průběhu února.

 

4.                  informaci Dr. Jojka a Dr. Tautermanna o posledních jednáních Koalice soukromých lékařů, jež se v poslední době soustředí hlavně na rozbor návrhů vyhlášek MZ a jednáních o novelách některých zákonů.

 

5.                  informaci Dr. Medka o jednáních o změnách úhrad PZT.

 

6.                  rozbor výsledku hospodaření SAS v roce 2009.

 

Rada SAS:

 

1)     vydává své stanovisko k programu MAX, resp. AkordMax. Jeho kompletní znění je přílohou č. 1 tohoto zápisu. Rada SAS připomíná, že trvá na svém stanovisku k systému Akord přijatému 15.12.2008. Toto stanovisko je přílohou č. 2 tohoto zápisu.

 

2)     schvaluje stanovisko ke kompetencím oborů řešícím i problematiku nástroje gate-keepingu jako pracovní materiál. Dnes probrané podněty k úpravám a doplnění textu budou zapracovány . Současným cílem je zahájit diskusi o tomto materiálu v rámci celé členské základny SASu během letošního února.

 

Rada SAS ukládá:

 

1)     Dr. Jojkovi zaslat stanovisko Rady SAS k programu MAX, resp. AkordMax vedení VZP včetně předsedy její správní rady, ostatním organizacím Koalice soukromých lékařů, mediím a vyvěsit jej samostatně na web SASu.

 

2)     Dr. Jojkovi a Dr.Vocilkové oslovit vedení ZPMV ve věci avíz o regulacích za 1.pol. 2009 rozeslaných v posledních měsících

 

 

Příští jednání Rady SAS: 11.2., 11.3., 15.4., 13.5. 2010.

 

Zapsal Dr. Jojko

 

Příloha č. 1 zápisu:

 

Stanovisko

Rady Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s.

k programu Max (pro VZP v podobě AkordMax).

Přijato dne 14.1.2010.

 

 

Rada SAS registruje, že program MAX:

 

-          je produktem společnosti Santé s.r.o, která jinak provozuje zdravotnické zařízení zabývající se hlavně ambulantní specialisovanou péčí. Jde nejspíše vlastně o snahu rozšířit jejich vlastní organizační systém.

-          stojí na tom, že lékaři budou prostřednictvím správce systému (společnosti Santé s.r.o.) sdílet své objednací diáře včetně kontaktních dat na své pacienty, budou prostřednictvím správcem (společností Santé s.r.o.) zřízeného call-centra nechat objednávat k sobě pacienty.

-         počítá s tím, že lékaři budou motivováni k tomu, aby se svými pacienty i kolegy komunikovali přes internetové ústředny správce programu (společnost Santé s.r.o.). Pacient, bude-li se chtít dovolat svému lékaři, bude vytáčet nikoli telefon svého lékaře, ale telefon call-centra a následně čtyřmístný kód, pomocí nějž pak bude, či nebude spojen s lékařem, kterému volá.

-         dle údajů od vedení společnosti Santé s.r.o. má podporu ze strany vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Každá objednávka pacienta touto cestou má být honorována 14,- Kč objednávajícímu lékaři, vyšetření realizované touto cestou pak dalšími 14,- Kč specialistovi. Telefonická konsultace 80,- Kč. Sdružení ambulantních specialistů, o.s. dostalo od vedení společnosti Santé nabídku, že při pomoci s reklamou získá od této společnosti finance v rozsahu 1,- kč za každé objednání pacienta cestou programu Max.

 

Rada SAS je toho názoru, že program MAX:

 

-          neřeší ty problémy českého zdravotnictví, kterým je t.č. nezbytné se věnovat. Rada SAS si není vědoma, že by si pacienti stěžovali, že se nemohou dovolat svým ošetřujícím lékařům, ani že by si lékaři stěžovali na to, že je jejich pacienti svými telefonáty obtěžují. Ambulantní specialisté mají již v naprosté většině dávno zavedené objednávkové systémy telefonické či elektronické dle specifik místních a specifik jednotlivých lékařských odborností.

-          má-li být dlouhodobě funkční, musí být samofinancovatelný. Rada SAS se obává, že finanční podpora ze strany VZP je jen krátkodobým, resp. dočasným krokem. Rada SAS se zamýšlí nad tím, jak budou užita kontaktní data na pacienty poté, co podpora ze strany VZP skončí.

-          systémově může vést k tomu, že lékaři začnou porušovat pravidlo, ke kterému jsme se všichni zavázali smlouvami se všemi pojišťovnami: tj. nezvýhodňovat vzájemně pojištěnce žádné zdravotní pojišťovny.

-          neposkytuje lékařům žádné záruky, že kontaktní data jejich pacientů nebudou využívána i k jiným účelům, než k objednávání,

-          neposkytuje žádné záruky, že reálná nedostupnost příslušného lékaře bude vždy tím jediným důvodem, proč se k němu nebude moci pacient dovolat nebo objednat. Rada SAS upozorňuje, že prostá telefonická konsultace lékařem, který nezná konkrétní zdravotní stav pacienta a nemá přehled o jeho konkrétních nálezech, může být v mnoha oborech i pro pacienty nebezpečná.

-          pro mnohé odbornosti neznamená žádné zlepšení kvality objednávání pacientů na vyšetření.

-          se snaží do českého zdravotnictví zavést systém, kdy o tom, kdo a kdy poskytne zdravotní péči, bude rozhodovat pracovník call-centra správce (společnosti Santé s.r.o.), přičemž při neexistenci objektivních kriterií je jistě důvodná obava, že tento pracovník může rozhodnout dle jiných než striktně zdravotním stavem pacienta daných kritérií.

 

Rada SAS

 

-          se pozastavuje nad informací, že by snad vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny v době finanční krize vydávalo takto zbytečně peníze určené na zdravotní péči o jejich klienty. Uvedená aktivita by byla nejspíše jen reklamní, marketingovou akcí pojišťovny nejspíše vedenou snahou získat konkurenční výhodu před ostatními pojišťovnami, zároveň ale i podporou jednoho poskytovatele zdravotní péče, který s pomocí VZP získá kontaktní data na nové pacienty. Tato aktivita by dle našeho názoru neměla být hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a to ani v době hospodářské konjunktury, natož v krizi. Jsme toho názoru, že podobné aktivity by si měl hradit klient sám z vlastních zdrojů či z komerčního připojištění.

-          uzavírá, že program Max by sice mohl pro soukromé lékaře znamenat krátkodobě přilepšení v jejich finančních příjmech (ze strany finanční podpory VZP), z dlouhodobého hlediska jej ale vnímá jako zbytečný komunikační mezičlánek mezi pacientem a lékařem a mezi lékaři vzájemně, který by jednak sám peníze nikoli vydělával, ale spotřebovával a navíc by vedl k odosobnění vztahu lékař-pacient. Lékař by dle názoru Rady SAS zcela zbytečně vydal kontaktní data svých pacientů bez záruky, že by byla využita jen ku prospěchu pacienta a jeho ošetřujících lékařů.

 

Z těchto důvodů Rada SAS lékařům nedoporučuje, aby se do projektu MAX, resp. AkordMax zapojovali.

 

 

Příloha č. 2 zápisu:

 

 

Stanovisko Rady SAS ČR k programu AKORD:

(přijato 15.12.2008)

 

Chápeme vůli VZP dosáhnout zkvalitnění zdravotní péče o své pojištěnce. My sami, ambulantní privátní lékaři, máme prioritní zájem na tom , aby u nás ošetření pacienti byli spokojení. Většina z nás pacienty objednává, vždy ale s tím, že akutní případy je nutno ošetřit kdykoli a to přednostně, většina z nás na konci vyšetření předává pacientům zprávy, aby mohla být zajištěna návaznost péče jinými odborníky. Řada návrhů jednotlivých bodů v prohlášení uvedených je tedy již dávno v našich ambulancích dodržována. Jsme ovšem toho názoru, že v  našich čekárnách musí nadále platit zásada, že o přednostním přijetí rozhoduje zdravotní stav pacienta.

Problémem je, že čas potřebný k vyšetření toho konkrétního pacienta je možno určit jen orientačně. Při objednávání pacientů tedy nelze pracovat zcela exaktně s přesností na minuty. Čas vyšetření přeci závisí na akutnosti stavu pacienta, na charakteru jeho potíží, na jeho věku i osobnostním typu, což jsou přísně individuální a mnohdy těžko předvídatelné hodnoty.

Medicína prostě není automat na pacienty. Je to částečně i umění, kde osobnost lékaře a jeho kontakt s pacientem je nezbytný a nelze zcela ho přesně naprogramovat.

Čas objednání pacienta pak také velmi často není časem jeho vstupu do ordinace. Je totiž třeba počítat i s dobou potřebnou pro administrativní činnost sestry, která musí vyšetření předcházet a jež nemůže být provedena dříve, než bude jisté, že pacient na vyšetření opravdu přišel, tedy až v době jeho přítomnosti v čekárně.

Ani v  sebepřesněji pracující ambulanci není tedy možné vydat odpovědně myšlený závazek, že žádný pacient nestráví v čekárně více než 15 minut bez toho, že by o příslušnou ambulanci buď byl ze strany pacientů malý zájem, nebo že by čekací doba na vyšetření byla významně prodlužována, neboť těm 15 minutám by se musel přizpůsobit počet lidí objednaných na celou ordinační dobu.

Za jisté považujeme, že systém Akord by vyvolal nesolidární prostředí a zcela jistě i konflikty v čekárně mezi pacienty různých pojišťoven i mezi pacienty různých tíží onemocnění. Jako takový se nám tedy jeví v rozporu se smlouvami, které máme uzavřeny se všemi zdravotními pojišťovnami, neboť v nich jsme všichni se zavázali, že nebudeme ve své péči upřednostňovat žádného pojištěnce žádné zdravotní pojišťovny kromě důvodů vyvolaných jejich zdravotním stavem.

Z výše uvedeného prohlášení VZP je vidět, že nebylo konzultováno s lékaři z praxe, ani s praktiky, ani se specialisty.

Výše nezmíněným, ale důležitým faktem je také to, že projekt Akord vyžaduje sdílení medicínských dat mezi lékaři a lékaři a VZP prostřednictvím internetu. Elektronická komunikace je zde stavěna jako jediná možná k tomu, aby byl zajištěn mezi lékaři pro kvalitní zdravotní péči potřebný tok informací.

Jsme toho názoru, že pro návaznost zdravotní péče a předávání pacienta včetně všech informací o něm mezi lékaři není potřebné, aby přísně jeho soukromá data byla umísťována do jakýchkoliv serverů, které nikdy nebudou absolutně bezpečné a pro nepovolané nedostupné.

Za současné situace, při:

1.    stávající úrovni finančního ohodnocení zdravotnických výkonů,

2.    zavedené organizaci práce,

3.    obtížné vymahatelnosti dochvilnosti našich pacientů bez jakýchkoli sankcí vůči nim

 

považujeme projekt Akord za utopii a NEDOPORUČUJEME lékařům se jej zúčastnit.

 

Jsme ale připraveni diskutovat o tom, za jakých podmínek by i projekt Akord reálný byl, resp. o tom, jak péči o pacienty opravdu zlepšovat.

 

Uveďme některé podmínky:

-         zdravotní pojišťovny musí zajistit dostatečný počet lékařů příslušné odbornosti v daném regionu, aby nedošlo ke snížení dostupnosti potřebné péče pro ty pacienty, kteří nejsou pojištěnci VZP, resp. účastníky projektů.

-         v kalkulacích cen výkonů nesmí být počítáno s průměrným časem jeho trvání, ale s časem maximálním. Čas uvedený v sazebníku pro výkony by tedy musel být 2-3 násobný proti tomu, co se uvádí nyní.

-         pacient musí být dochvilný,

-         i při nedodržení termínu ze strany pacienta musí být tato čekací doba zaplacena lékařům stejně, jakoby vyšetření provedl a to včetně výkonů, které by sice za jiné situace zdravotní pojišťovna nehradila (byly by za přímou úhradu od pacienta), ale na které byl pacient prokazatelně objednán.

-         předem musí být stanovena podmínka pro výjimku ze sankcí pro lékaře pro případ ošetření akutního pacienta, přičemž o tom, kdo je akutní pacient, musí rozhodovat jen ten příslušný lékař.

-         podmínkou zapojení do projektu nesmí být sdílení medicínských dat mezi lékaři a zdravotní pojišťovnou větší, než je potřebné pro revizní činnost pojišťovny. Lékaři sice musí spolupracovat a v rámci této spolupráce si předávat maximum informací o pacientovi, čímž bude zajištěna kvalitní návaznost péče, pro takovou spolupráci však není internetová komunikace vůbec nezbytná.

 

Závěrem:

Je třeba si uvědomit, že současná doba trpí narůstajícím nedostatkem jak praktických lékařů, tak postupně i specialistů stále více odborností. Jakýkoli projekt, má-li skutečně vést ke kvalitnější péči o pacienty, nesmí být příčinou prodloužení čekacích dob na vyšetření, snížení dostupnosti péče pro jakkoli definovanou skupinu pacientů a nesmí vyvolávat zbytečné investice, které systém jen prodraží, ale ke zlepšení nepovedou.

Rada SAS upozorňuje na systém ASAC, který obsahuje opravdová kriteria kvality zdravotnických zařízení všech ambulantních odborností bez toho, že by měl jakékoli výše vyjmenované negativní vlivy.

 

Rada SAS ČR, o.s.